Taaaaak. Uběhlo šíleně času a vody od té doby, co jsem Vám psala, že mám trochu problémy nalézat správně písmenka s háčky na klávesnici. Nutno však podotknout, že s francouzskými akcenty na tom nejsem o mnoho lépe. Stydím se a hambím, jak nám kdysi v Kuhňáku Bednárik říkal v Japonsku. Proběhlo velké množství věcí, které si už určitě ani nepamatuju, a tak prostě začnu u toho, co teď vyprávím i všude tady- mojem dobružném výletu po jižní Francii.
Stalo se tak, že Anna už nějakou dobu zmiňovala, že bychom mohli jet do Nice, kde její rodina má dům. Nabídka byla zopakována několikrát pro mě i pro Charlotte, ale furt jsem se k tomu nějak neměly. No a najednou prázdniny byly skoro před námi, Charlottiná fakulta stále zablokovaná, a tak se nevědělo, co se bude dít. Týden před začátkem prázdnin u mě Anna spala a pojaly jsme ten bláznivý nápad- jih Francie minimálně na týden a brzy vyplynulo, že vlakem to nepůjde, a tak jsme začaly hledat pomoci spolujízdy. Nakonec tedy všechny dlouhé přesuny byly pomocí auta sdíleného s někým. Nechtěly jsme vidět jen Nice, které jen nejdále, ale volba padla i na Montpellier, Aix-en-Provence a Marseille, které jsou po cestě. A jak s ubytováním tam??? Pustily jsme se tentokrát do dobrodružství, o kterém jsem ale slyšela mnoho dobrého- Couchsurfingu! Je to nezisková organizace (na internetu je přihlášeno více než milión uživatelů), pomocí které jde najít ubytování zadarmo po celém světě. Bydlíte u lidí doma, kteří vás nechávají přespat u nich na gauči či v pokoji pro hosty. Síť je velmi komplikovaná a bezpečná- no koukněte sami na www.couchsurfing.com
NO tak tedy došlo na sobotu ráno, něco před 9 jsem vyrazila z domova s kabelkou a malým příručním kufrem narvaným až po okraj. Odjezd z Bordeaux v 9 směr Toulouse s mladým párem studentů. V Toulouse nás čekalo metro a přejezd na nádraží odkud jelo naše další spojení. Nějakou dobu jsme si počkaly, ale nakonec přece po 13.30 jsme vyrazily do Aix-en-Provence. Druhá cesta byla příjemnější, mladá holčina z Bayonnu přesouvající na stáž a s ní její malá kočička. Jediný problém byl s GPS, která nás bohužel navedla trochu jinam, a tak po výstupu jsme musely popojet drahým autobusovým spojením do centra. Pak už jsme čekaly na hlavní třídě Cours Mirabeau až dorazí náš hostitel. Nutno říct, že to byl docela adrenalín. Čekáte a koukáte okolo sebe, kde se blíží s přátelským úsměvem k vám. Saad dorazil ještě s dalším couchsurferem, který s námi zůstal onu noc. Byla to legrace, protože pro všechny to bylo poprvé a moc příjemné. K večeři ohromně uspěl můj lososový tatarák a pak už jen povídání. Druhý den jsme se na naléhaní Anny vydaly do Arlés- města Van Gogha. Bohužel nám to dost propršelo, a tak jsou některé fotky trošku smutnější. Ale městěčko je to moc hezké a v době Velikonoc opravdu živé. Konala se corrida, na kterou jsme se my nemohly vydat a později z fotek jsem to velmi ocenila. Nemyslím si, že na tom mám žaludek. Nemocnice, kde skončilo slavné ucho, je moc idylická. Nedivím se, že květiny jsou modelem...
Náš první den byl úspěšné zakončen a čekal nás večer ještě víc plný povídání a hlavně doporučení spousty dobrých filmů a seriálu, takže jsem druhý den odjížděla s počítačem naaaaprosto narvaným. Mimo to jsme taky díky Saadovi získaly velkou touhu navštívit Maroko, která byla ale brzy přibržděna upozorněním, že v tuhle chvíli pro holky to není úplně nejbezpečnější, takže si asi budeme muset počkat. Jinak jsme si všichni hezky postěžovali na radikální větve náboženstvích a vůbec jsme si opravdu užili společný čas. Druhý den nás čekalo centrum Aix-en-Provence ale jako Velikonoční pondělí nám zbylo jen si všechno projít. Aix je město Cézanna, a tak nás neminul jeho ateliér, kde by, myslím, mnozí z vás mojí drazí mohli bydlet...
Ano, ano- pochopili jste to správně, bude to alespoň trošičku na pokračování...
Fotky z této části viz zde:
http://www.www.facebook.com/album.php?aid=76073&id=675603977&l=4231cc1f62
http://www.www.facebook.com/album.php?aid=76074&id=675603977&l=964f373f4b
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat