středa 29. dubna 2009

Jeden zbyteček velké lenosti

Přidávám jen malý kus příběhu jednoho měsíce, ke kterému jsem se nikdy nedokopala...

Tak už zas víc jak týden za mnou a já se opět dokopávám k napsání na blog. Vrátím se ještě krátce k neděli, kde jsem po večeři v obýváku měla menší zachvátek. Na večeři byla pozvaná dcera tatínkova kamaráda a jak pak tak diskutujeme, vyleze z ní, že je stoupencem směru „ solidárnosti“. To by ještě šlo. Po chvíli hlubší debaty z toho vlastně vylézá názor, že někdo má právo říct někomu, kdo je bohatý, že by měl určitý podíl svého majetku podělit s ostatními. Začalo pro mě přituhovat. Argumentovala jsem, že chápu, že Bill Gatesovi nic neudělá zmizení jednoho procenta, ale jak by hodně podobných stoupenců řeklo, je mu nic neudělá ani ztráta 99% a podržení jen jednoho procenta. Zkrátka a dobře, pro mě neexistuje nikdo, kdo má tohle právo. Skončilo by to zase jako za komunismu. Pondělí po prázdninách začala testem z ortografického přepisu, zaplať pánbůh slova vynechaná v testu nebyly tak těžká, a tak jsem o týden později obdržela celých 17 bodů z 20. Anna potvůrka ještě o půl bodu víc...Jinak se pondělí ničím nelišilo.
V úterý mě čekalo tancovaní, nikdy z cizinců nedorazil a já jsem se navíc předtím nenajedla, takže jsem se cítila opravdu divně. Dělali jsme hodně věci na nohy, což jsem pak další tři dny cítila. Večer byl nejdůležitější sbor. Sbormistr přinesl noty na smíšenou úpravu Prší( asi ještě z jejich pobytu v Čechách před 4 roky). Verze to zároveň byla i jiná- staroslovenská. Text jsem neznala. Požádal mě ho před všemi přečíst a přeložit. Jak mám rozlišit nuanci mezi prší a leje??? Prostě prší hodně no...Nemůžu si dělat život ještě složitější. Pak mě neustále žádal korigovat jejich výslovnost. Obecně nebyla špatná, jen to R u některých zní tak trochu rusky...Po zkoušce jsem ho také požádala, jestli nezná nějaký jiný dobrý sbor, protože opravdu cítím, jak člověk vychází z formy. Dal mi číslo na někoho, kdo vede malý komorní soubor, ale už to asi vzdám, protože i jak on poznamenal, jsme už skoro na konci roku. Nabídl mi pak zpívat ve sboru katedrály, který vede, s tím že ale to není stejná úroveň. Tedy jak Charlotte ráda poznamenává- zpívající důchodci...
Středu jsem dostala výsledek z mojeho prvního testu- toho,který jsem psala před prázdninami z Civilizace na politické strany a odbory. Dostala jsem 19,5 na 20 kvůli tomu, že jsem nenapsala v jedné otázce slovo stávka. Měla jsem tam manifestace, demonstrace a všechno jiné, ale to holt tady ve Francii není to samé. Tak takhle daleko jsem se před 3 týdny dostala a ani o řádku víc. Nějak se prostě nemůžu dokopat. Ve třech týdnech se toho mnoho událo. Samozřejmě si to pořádně nepamatuji, a tak to tedy zkrátím a vezmu to od konce. Poslední víkend byl původně naplánovaný mimo Bordeaux. Měly jsme vyjet na oslavu narozenin Johanny do Pyrenejí. Já kvůli tomu i odmítla jet se sborem na koncert. Všechno dopadlo ale úplně jinak. Charlotte v sobotu ráno dostala menstruaci doprovázenou zvracením a křečemi, takže bylo po výletu. Zůstaly jsme celý den doma. Začala jsem proto rychle zařizovat koncert a nakonec se mi podařilo odjet v neděli v poledne s Alexim(sbormistrem),Sarah a Johanne autem do městečka Nerac. Dorazili jsme dříve než ostatní, takže jsme trochu prošli městečko, které je kouzelné a něco i zblajzli. Na samotný koncert dorazilo malinko lidí, oproti dnu předtím, kdy prý měli lidí hodně. Program byl dlouhý, já si s nima zazpívala jen věci, co znám, tedy minimum. Vyfasovala jsem i jejich kostým, což jsou různě barevné košile s dlouhou černou sukní pro holky. Mám fuschisiovou- oranžové jsem se zaplať pán bůh ubránila oproti časem v Kuhňáku. Koncert se mi líbil. Byl vtipný a s energií. Zvukově zněl taky celkem dobře. Ze sopránů nikdo moc nelezl, což bylo podivuhodné. Občas se ozývalo lehké vibrato Jeanne(ta je na konzervatoři). Ale celkově to vyznívalo dobře. Jinak Jeanne a Heléné jsou sestry. Jedna dělá zpěv a piano, druhá cello a čínštinu na univerzitě Bordeaux 3 a obě jsou moc sympatické. Trochu střeštěné ale opravdu moc milé. V pauze se venku tančil folklórní tanec. Bála jsem se, že bude těžký, a tak jsem se nepřidala, ale opak byl pravdou, a tak už se těším na příště. Po koncertě jsem odjížděla opět s Alexim, Sarah a tentokrát David- Angličanem, který je tady na Erasmu.

No tak aspoň tuhle část a teď už velký skok...

Žádné komentáře:

Okomentovat